OTAVSKÁ PLAVBA : ZAJÍMAVOSTI

Sušice

ČEŇKOVA PILA

Soutokem Vydry a Křemelné zde vzniká řeka Otava.

Vodní elektrárna Vydra
Byla postavena v letech 1937–39 a využívala vodu z Vchynicko–tetovského plavebního kanálu, přiváděnou sem podzemní štolou přes akumulační nádrž a vyrovnávací komoru zvanou Vodní zámek.
V objektu je přístupná expozice ZČE (historie hydroenergetiky na Šumavě, model Vchynicko-tetovského plavebního kanálu a elektrárny Vydra, průhled do strojovny...), tel.: 376 599 237, vstup zdarma. 

Vodní elektrárna Čeňkova pila
Původně pila na vodní pohon vybudovaná Čeňkem Bubeníčkem na soutoku Vydry a Křemelné byla v roce 1912 přestavěna na vodní elektrárnu, která zásobovala elektrickou energií město Kašperské Hory. Původní soustrojí s Francisovou turbínou je dosud funkční. Elektrárna je národní technickou památkou.

Smrk Bedřicha Smetany
Nedaleko elektrárny Čeňkova pila rostou tři mohutné smrky. Jeden z nich zde při své návštěvě roku 1867 zasadil skladatel Bedřich Smetana.

Vchynicko–tetovský plavební kanál
Významná technická památka, dílo schwarzenberského inženýra Josefa Rosenauera. Byl vybudován v letech 1799–1800 pro přepravu dřeva z tehdy nepřístupných lesních revírů v údolí Modravy. Kanál je 14,4 km dlouhý 4,5 m široký. Výškový rozdíl je 190 m. K plavení byl využíván do roku 1952. Kanál se dochoval ve velmi dobrém stavu, s původním vyzděním, dlážděným dnem a klenutými kamennými můstky.

Naučná stezka Povydří
Divoký skalnatý kaňon Vydry bývá označován jako jedno z nejkrásnějších a nejromantičtějších údolí u nás.
Naučná stezka začíná v osadě Antýgl (bývalý královácký dvorec s rekonstruovaným souborem typických šumavských staveb) a končí na Čeňkově Pile. Obě místa jsou dostupná autem i autobusem. Naučná stezka je 7 km dlouhá a je opatřena informačními panely.

ANNÍN

Osada při řece Otavě pod vrchem Mouřencem.
Sklárna
Založena již v 18. století. Nejdříve se proslavila italským růžovým sklem, později barevným sklem zdobeným plastickými nálepy květin. Roku 1934 se zde poprvé v Čechách tavilo sklo pomocí elektrického proudu. Dnes brusírna skla s možností exkurze, tel.: 721 573 000(prohlídky: po-pa  9:00-11:00 a 11:30-14:00).

Mouřenec (617 m  n. m.)
Na vrcholu, v místech zaniklé osady, stojí jeden z nejstarších kostelů v kraji. Jedná se o pozdně románský kostel sv. Mořice z 1. poloviny 13. století, upravovaný ve 14. a 15. století, v 18. století byla přistavěna barokní kaple. Na hřbitově je kostnice z 18. století. V roce 1992 proběhla rekonstrukce celého areálu.

SUŠICE

Muzeum Šumavy
Bylo založeno roku 1880 a bylo prvním muzeem v Jihozápadních Čechách.
Stálé expozice: minulost horního Pootaví, sušický cínový poklad, měšťanský interiér z poloviny 19. století, kapucínská knihovna, šumavské sklářství a sušické sirkařství. 
Součástí expozice je od listopadu 2004 také Sušický mechanický betlém - jeden z největších mechanických betlémů v ČR, který zachycuje starobylá tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné šumavské památky a lidovou architekturu.
Otevřeno: květen - říjen (út - ne)

Kostely
Kostel sv. Václava – gotický kostel z poloviny 14. století, barokně byl přestavěn po velkém požáru města v roce 1707 a pseudogotické prvky pocházejí z přestavby v letech 1884-85. Sochy na oltáři jsou z roku 1659, náhrobní kamenné desky v kostelní dlažbě pochází z doby po roce 1560 a náleží místním šlechticům a měšťanům.
Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter – byl založen z vůle císaře Ferdinanda III. roku 1654 pro posílení katolické víry. Ranně barokní stavba je bez jakékoliv architektonické výzdoby. Sluneční hodiny na jižní zdi kostela jsou z roku 1731.
Hřbitovní kostel Panny Marie – gotický kostel vystavěný v 1. polovině 14. století. V 15. století byla přistavěna Kabátovská kaple s hvězdovou klenbou. Vnitřní výzdoba kostela je z konce 16. století a barokní oltář z 18. století.

Významné architektonické památky na náměstí
Radnice (uprostřed náměstí) - dvoupatrová renesanční budova s 31 m vysokou pětipatrovou věží byla přestavěna po požáru roku 1707, z původní stavby se zachoval pouze kamenný renesanční portál vchodu, který je vestavěn do součastné stavby. V přízemí je zasazena kamenná deska, která až do roku 1856 byla v Klášterní bráně a její latinský nápis hlásá, že za panování krále Jana Lucemburského bylo roku 1322 město opevněno hradbami. Jedná se o jednu z nejstarších historických památek Sušice.
Kašna (uprostřed náměstí) - empírová kašna z poloviny 18. století. Nádrž kašny je čtvercová, an arozích a uprostřed boků jsou miotivy květů. Po kompletní rekonstrukci je od června 2005 opět funkční.

Bývalé gotické měšťanské domy
Voprchovský dům čp. 40 (dnes sídlo Muzea Šumavy) – základy domu pocházejí ze 14. století. Bývalé děkanství je dnes jednou z nejvzácnějších stavebních památek města a jedinečnou ukázkou gotického a renesančního stavitelství. I po renesační přestavbě zůstaly zachovány původní klenby, portál a štíty zadního traktu. Atypický renesanční štít získala budova v roce 1600 a je vysoký téměř jako vlastní stavba. 
Rozacínovský dům čp. 48 – průčelí bývalé lékárny je vyzdobeno renesačními sgrafity z roku 1600 a nad portálem fragmentem gotické výzdoby domu z počátku 16. století.
Krocínovský dům čp. 49 (známý hotel Fialka) – průčelí je zakončeno barokní balustrádovou atikou. 

Židovský hřbitov
Jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Nachází se mezi okružní komunikací a zbytky hradeb. Jedná se o poslední pozůstatek kdysi početné židovské komunity ve městě. Původně byl zřízen pod městským opevněním roku 1626 a rozšiřován v letech 1661, 1739, 1772 a 1810. V roce 1734 žilo ve městě 15 židovských rodin s 93 osobami, v roce 1860 již 300 osob. Přes kovovou mříž nainstalovanou v roce 1990 je možné vidět původní kamenné pomníky.

Vyhlídková místa
Svatobor (845 m n. m.)
Zalesněný vrch nad Sušicí je výraznou dominantou šumavského předhůří. Na vrcholu stojí 31,6 m vysoká rozhledna z roku 1934 a turistická chata z roku 1935 s možností občerstvení a ubytování. Celková výška rozhledny nad mořem činí 871 m (182 schodů) a je odtud krásný výhled na Šumavu. Přístup je možný pěšky (po červené turistické značce), na kole i autem.
www.svatobor.cz  

Kaple Anděla Strážce (552 m n. m.)
Kaple se nachází na vrchu Stráž. Ranně barokní kaple z let 1682-83 byla vystavěna na způsob poutnických kaplí kapucínským řádem. V roce 1735 byly přistavěny ambity a 4 nárožní kaple. V roce 1882 byla pseudorománsky přestavěna a současná podoba pochází z doby po přestavbě roku 1936. Je otevřena pouze při bohoslužbách konaných každý čtvrtek od června do srpna a o sušické pouti první neděli v září. Dnes je velmi oblíbeným vyhlídkovým místem, odkud je krásný výhled na celé město a okolí.

Žižkův vrch (618 m n. m.)
Na vrchu zaujme pozornost památník husitství – veliký kalich byl zde postaven roku 1924 na paměť pětistého výročí Žižkovi smrti. Hezký výhled na část Sušice.  

Horažďovice

HORAŽĎOVICE

Kostel sv. Petra a Pavla na náměstí - bazilikální trojlodní stavba vystavěna v letech 1260 – 1273 a roku 1316 částečně přestavěna. Původní věž byla roku 1836 nahrazena věží novou. Uvnitř můžeme obdivovat vzácnou gotickou křtitelnici v podobě kalicha a na oltáři pozdně gotickou Madonu z roku 1775. Podlaha chrámu je ze žulových desek místy promísených náhrobními kameny, pod kterými byli pohřbíváni významní měšťané.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven r roce 1598 při rozšiřování hřbitova. Náhrobní kameny dosvědčují, že se v něm pochovávalo. Bohatý hlavní oltář je z let 1708 a 1725. Hlavní pozornost zaujme jedinečná dřevěná kruchta, která je unikátním dokladem malířského umění těsně po 30leté válce z let 1650-1660.

Klášterní kostel Panny Marie patří mezi nejstarší stavby města. Doklad o založení kláštera je z roku 1330. Roku 1853 koupila klášter kongregace Školských sester. V roce 1862 byly budovy i kostel opraveny a sestry založili soukromou obecnou školu s německým vyučovacím jazykem (v r. 1904 ji rozšířily o školu měšťanskou s internátem).

Zámek stojí na místě původní gotické tvrze – tu zde založili Bavorové ze Strakonic ve 13. století (z původní tvrze e dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže). Dvouramenné schodiště po pravé straně nádvoří vede do reprezentačního sálu – zde se nachází nejcennější freska , pocházející z konce 17. století, zobrazující bitvu pod Vyšehradem roku 1420. Další část výzdoby tvoří šest obloukových fresek, zobrazujících města Tábor, Písek, České Budějovice, Horažďovice, Zahájí a Hlubokou – všechny vznikly po roce 1743. Jižní stranu nádvoří zámku uzavírá kaple s nástropní freskou Povýšení sv. Kříže z roku 1712. Na venkovní stěně kaple jsou umístěny sluneční hodiny. Projdeme-li branou pod hodinami, staneme na druhém nádvoří, zdobeném dvěma patry arkád  (v tomto prostoru se nachází Zámecká pizzerie s vynikající pravou italskou pizzou). 

Pomník Mistra Jana Husa na Husovo náměstí připomíná jeho upálení.B yl postaven v době první světové války v roce 1915 myšlenku, aby takový památník měly Horažďovice, vyslovil učitel Josef Drnek v místní jednotě Sokola, která vznikla v roce 1869. Na postavení Husova památníku však sami neměli dostatek peněz ani sil, a proto se obrátili na místní Okrašlovací spolek, který pečoval od svého založení v roce 1908 o dobrý vzhled města. Protože ale peněz nebylo mnoho a času bylo málo, rozhodlo se pro Husův památník v jednoduché podobě velkého kamene s pamětní deskou.

Morový sloup neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven na památku morových onemocnění. Roku 1725 uzavřela obec smlouvu se sochařem Johanesem Hoffmanem a sloup byl ještě téhož roku dokončen. Celek je prostá ale působivá ukázka barokní práce.

Městské muzeum v zámku bylo založeno v roce 1896. Velkou zásluhu o založení měl učitel Štěpán Karel Vydra. Muzeum bylo nejprve umístěno ve škole, několikrát se stěhovalo, až se dostalo do zámku. Horažďovické muzeum spravoval od roku 1919 učitel Karel Němec, který mu věnoval velkou péči, obohatil je o další exponáty, zajistil řádnou evidenci a dal do pořádku i archiv. Na muzeu byla v roce 1972 odhalena jeho pamětní deska. Každý rok se zde pravidelně od června do září konají prohlídky expozic. Již devátým rokem zde proběhne hudební festival Zámecké hudební léto a mnoho dalších výstav

Zbytky opevnění  a městské brány - z raně gotického opevnění se dochovala Červená či Pražská brána (severně od náměstí). Dvoupatrová věž s klenutým průjezdem  a vnějším předbraním, jedna z nejstarších u nás. A také spodní část Východní, Dolní či Prachatické brány. Dále se dochovaly části hradeb s baštami nad řekou pod zámkem a v Podbranské ulici výpadní branka ze 13. století

Zřícenina hradu Prácheň stojí na ostrohu nad Otavou už od 10. století. V této době, a dlouho poté byl sídlem správy prácheňského kraje. Starý hrad pocházející snad z 12. století je dne v ruinách. Zachoval se tu však kostelík na jihozápadním svahu hory, který byl založen ve 13. století. Na místě původního hradu Prácheň je dnes vyhlášena přírodní rezervace s přirozenými dubohabrovými lesními porosty.

Léčivý pramen u „ Svaté Anny“ - dojdete k němu po trase označené červenou turistickou značkou (2 km).

Ostrov je zajímavý kout přírody, obklopený řekou Otavou a mlýnským náhonem. Místo stvořené pro procházky. Nad Ostrovem se vypíná Prácheň. Ostrov vznikl po vyhloubení mlýnské stoky, což je možné datovat do dávných dob. Původně se zámecký park nazýval Luh  - byla to pastvina. Dnešní podobu Ostrova vypracoval zahradník Schwarz již v 19. stol. – udělal plán podle anglického vzoru. K. Haibl pakračoval v jeho plánech a Ostrov je do této podoby upravován dodnes.

Loreta s vyhlídkou a mnoho dalších - „Stráž je vršek 42 m nad niveau Horažďovic“- tak praví Karel Němec ve své knize“ Dějiny města Horažďovic“. Dostanete se tam Plzeňskou ulicí do kopce, asi 0,5 km. Název Loreta získal vrch až roku 1659, kdy na něm vdova po hraběti Františku Matyáši Šternberkovi nechala vystavět kapli = Loretánská kaple. Roku 1787, za vlády Josefa II., došlo k uzavření Lorety. Roku 1830, po rozdělení pozemků Lorety, se kaple dostala do soukromého vlastnictví rodiny Svátků a změněna na hostinec

Strakonice

STŘELSKÉ HOŠTICE 

Název "Střelské" dostaly Hoštice po Bílé hoře, kdy se staly majetkem pánů ze Střely (viz dále).
Můžete zde vidět renesanční zámek, ve kterém bylo v roce 2006 otevřeno Muzeum řeky Otavy a voroplavby (květen-srpen, mimo sezonu je možno se objednat na tel.: 383 399 748) a klasicistní  kostel sv. Martina. V Kozlově (na pravém břehu řeky) je kaplička z roku 1806 a na hřbitově náhrobek malíře A. Moravce (*1899 - 1987).

Sezona Muzea řeky Otavy a voroplavby byla zahájena 17.5.2008. Stálé expozice historie zámeckého objektu a voroplavby byly rozšířeny o exponáty mlynářství a rybářství. 

Podrobnější informace o obci najdete na www.strelskehostice.cz

HORNÍ A DOLNÍ POŘÍČÍ

Obě osady byly původně rýžovnické, do roku 1908 se zde lovily říční perlorodky. V Kubešově mlýně v Horním Poříčí tvořil malíř Alois Moravec. Od roku 1929 zde bývala trampská osada, známá po celých Čechách pod názvem "Údolí větrů".
Pokud jedete po vodě, můžete pod Dolním Poříčím (Dolní Poříčí je částí obce Horní Poříčí) zajet vlevo do ústí Březového potoka, zakotvit a prohlédnout si uprostřed luk dobře viditelný Žižkův most - kamenný obloukovitý most na suchu pod Kněží horou. V Březovém potoce žil do roku 1930 rak říční.
Další zajímavosti jsou k dispozici na http://swb.cz/HorniPorici/

KATOVICE

Původně rýžovnická osada - rýžovalo se zde zlato z Otavy. Také zde se lovily říční perly.
Ve svahu Kněží (Katovické) hory přímo nad Žižkovým mostem můžete nahlédnout do bývalých grafitových dolů. Ke vstupu vás navedou zbytky ocelových lan. Dovnitř štol se však nedostanete, protože po neštěstí, které se tam stalo před několika lety, byly vstupy uzavřeny kovovou mříží.
Kněží hora - původně halštatské, později slovanské hradiště. Dnes je zde přírodní rezervace (od roku 1985). V obci se nachází původně románský kostel sv. Filipa a Jakuba, který svou 32 m vysokou věží tvoří dominantu obce. V prostoru mezi kostelem a obecním úřadem je umístěn pamětní kámen, který byl na toto místo převezen v roce 1972. Před tím se nacházel na úpatí Katovické hory, kde byl od 17. století. Je to deska z bílého vápence na kterém je těžko čitelný nápis švabachem. Lidem byl tento kámen dáván do souvislosti s pověstí o svatbě na zámku Střela, odkud si mladý rytíř odvážel svou krásnou nevěstu. Svatební kočár jel přes Katovickou horu a jeho cesta skončila tragicky. Tuto pověst zbásnil F. L. Čelakovský pod názvem Svatební den a zařadil ji do své sbírky Ohlas písní českých. Naproti pamětnímu kameni stojí pranýř ze 17. století. Je to kamenný hranolový sloup s deskovou hlavou. Stávaly u něho za trest při nedělní mši tzv. ženy povětrné. Více informací o obci Katovice získáte na www.katovice.cz

HRAD A ZÁMEK STŘELA

Hrad Střela byl založen ve 13. století pány Bavory ze Strakonic. Svou velikostí a významem konkuroval hradu strakonickému. První historicky známý držitel byl (v roce 1242) pan Martin ze Střely. Z pozdějších majitelů je třeba zmínit Jaroslava Lva z Rožmitálu, který byl hejtmanem prácheňského kraje a je pohřben v Blatné. Jeho sestra Johanka se jako manželka Jiříka z Poděbrad stala roku 1458 českou královnou. Obec Střela je dnes městskou částí města Strakonice.

STRAKONICE

Strakonický hrad je nejdominantnější památkou města. V roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Dnes jsou v jeho historických prostorách umístěny sbírky a expozice Muzea středního Pootaví. Součástí prohlídky muzea je  výstup na gotickou věž zvanou Rumpál a po předchozí dohodě je možné absolvovat romantické  noční prohlídky s kulturním programem. Za zmínku rozhodně stojí  i prohlídka kapitulní síně (bývalé komendy řádu maltézských rytířů) a křížové chodby s raně gotickou cihlovou žebrovou klenbou a  cennými nástěnnými malbami ze 14. stol. a stálou výstavou gotických a barokních plastik.

Muzeum středního Pootaví
Zámek 1, 386 01  Strakonice, tel./fax: +420-383 321 537
e-mail: muzeum@strakonice.cz , www.muzeum.strakonice.cz

V centru města stojí za shlédnutí Budova bývalé radnice se sgrafitovou výzdobou ak. malíře Josefa Bosáčka podle návrhů Mikoláše Alše, Masné krámy s barokním štítem, secesní budova bývalé městské spořitelny, renesanční kostel sv. Markéty nebo barokní mariánský sloup na Palackého náměstí.

Po prohlídce města je možno podniknout procházku po skalnatém břehu Otavy Podskalím, kde byla obnovena Naučná stezka se čtrnácti zasteveními. Tříkilometrový okruh začíná u mostu Jana Palacha a končí u strakonického hradu. 
Dále můžete navštívit strakonický sportovní areál se zimním stadionem, letní plavecký areál s krytým a třemi otevřenými plaveckými bazény doplněnými o tobogán, minigolf a plážový volejbal. Ve městě jsou k dispozici také sportovní haly, fotbalová hřiště a tenisové kurty. O sportovištích ve Strakonicích se dozvíte na www.starz.cz  

SLANÍK

V obci Slaník se nachází několik památek kaple sv. Josefa na návsi, boží muka na rozcestí a u lípy. Slanická lípa je 157 let stará a je proto považována za památnou.
Nedaleko od obce na Pískovně můžete využít 5 ha vodní plochy pro celoroční rybolov. V místě je přístupné parkoviště.
Pro sportovní vyžití poslouží travnaté hřiště (vhodné na fotbal) nebo víceúčelové hřiště (zpevněná plocha ‑ nohejbal, volejbal). Obě hřiště lze využít po domluvě s obecním úřadem. K dispozici je také venkovní stůl na stolní tenis.

ŠTĚKEŇ

Ve Štěkni často pobýval spisovatel Šumavy Karel Klostermann, který se narodil 15.2.1848 v Haagu am Hausruck v Horním Rakousku, zemřel v roce 1923 na zámku ve Štěkni, a je pohřben v Plzni. Okolí Štěkně nabízí Klostermannovu stezku se sedmi zastaveními dlouhou 7,5 km a zámek s anglickým parkem.
Více informací o obci získáte na www.mesta.obce.cz/steken/  

SUDOMĚŘ 

Žižkův pomník u Sudoměře – 16 m vysoký monument na husitském bojišti, byl postavený podle návrhu akademického malíře E. Kodeta v roce 1925. Připomíná vítěznou bitvu Jana Žižky s malým vojskem, který se skládal ze 400 lidí (včetně žen a práčat), nad panskou jednotou (až 3.000 obrněných jezdců)  
Na návsi se nachází kaple Panny Marie Podsrpenské, za obcí při silnici směřující do Čejetic jsou boží muka sv. Jakuba a při silnici do Ražic kaplička z roku 1898. 

Písek

KESTŘANY

Na okraji této obce stojí ojedinělá skupina dvou unikátně zachovalých středověkých tvrzí. Původně zde stály tři tvrze. Horní tvrz je datována do 13. století. Dolní tvrz pochází z 15. století a koncem středověku byla přeměněna na pivovar. Třetí tvrz, o které je dnes jen velmi málo informací, byla v polovině 17. století pravděpodobně základem pro stavbu barokního zámku. V obci se nachází golfové hřiště Červený Ovčín. Na břehu řeky Otavy se každoročně první sobotu v srpnu konají soutěže v rýžování zlata.

PUTIM

Obec na řece Blanici nedaleko jejího soutoku s Otavou. Existence rýžovnické osady je doložena již v 10. století. Dominantou je kostel sv. Vavřince se zachovalou žebrovou klenbou. Na zdejším hřbitově se nachází pozoruhodná kostnice a dále hrob sedláka Jana Cimbury. Malebné místo, které se do historie nesmazatelně vrylo díky literární postavě dobrého vojáka Švejka, který Putim navštívil při své anabázi na cestě z Tábora do Českých Budějovic.

PÍSEK

Kamenný most
Raně gotický most zbudovaný v třetí čtvrtině 13. století zvíkovskou stavební hutí z žulových kvádrů. Sochařská výzdoba je barokní, vesměs z 18. století, dnes jsou na mostě osazeny kopie. Nejstarší dochovaný most v Čechách byl vyhlášen národní kulturní památkou. Po ničivé povodni v srpnu 2002 byl opraven z veřejné sbírky, jako poslední byla osazena socha anděla v květnu 2004.

Městská elektrárna
Původně Podskalský mlýn a vodárna, od roku 1888 je zde umístěno Křižíkovo zařízení k výrobě elektřiny. V roce 1901 bylo vodní kolo nahrazeno dvěma Francisovými turbínami. Takto elektrárna fungovala do roku 1986, po rekonstrukci byla zařízení uvedena znovu do provozu v roce 1994. Od roku 1997 je otevřena muzejní expozice, provozní doba v letní sezóně denně kromě pondělí.

Prácheňské muzeum
Založeno roku 1884, od roku 1902 umístěno v jediném dochovaném křídle původně královského hradu. Dokumentuje historii a přírodu Písecka a bývalého Prácheňského kraje. Díky svým službám a moderním expozicím získalo muzeum za rok 1996 ocenění  Evropské muzeum roku. Otevřeno celoročně kromě pondělí a měsíců leden a únor.

Sladovna
Výstavní prostory Sladovny se nacházejí v historickém centru města Písek. Byly vybudovány rekonstrukcí průmyslového objektu z 19. století, který byl původně určen pro výrobu a skladování sladu. V objektu Sladovny se nachází stálá expozice "Po stopách ilustrace", která je věnována historii ilustrace českých dětských knih. Hravou formou seznámí malé i velké návštěvníky s předními českými ilustrátory. Druhá stálá expozice představuje v plné šíři píseckého rodáka Radka Pilaře. Celoročně jsou připravovány výstavy, výtvarné workshopy, besedy a koncerty.

Bývalý hotel Dvořáček
Podle návrhu Mikoláše Alše vytvořil Josef Bosáček na stavbě z r. 1899 mezi okny prvního a druhého patra pás jedenácti sgrafitových obrazů. Obrazy představují výjevy z historie Písku a Písecka. V hotelu sídlila v letech 1907 - 1934 proslulá Ševčíkova houslová kolonie. Jednalo se o mezinárodní školu houslových virtuosů. Hotel navštívili prezidenti T.G. Masaryk a E. Beneš. Dnes se v přízemí budovy nachází kavárna a restaurace.

Dům U koulí
Kdysi součást jedné ze tří středověkých městských bran - Putimské. Při jejím zbourání v roce 1836 byly zasazeny do průčelí domu tam nalezené dělové koule, podle nichž dostal dům své jméno. Dům má bohatou kulturní historii - bydleli zde básník A. Heyduk, spisovatel J. Holeček a zejména básník F. Šrámek, jež v něm strávil své dětství a mládí. Léta zde prožitá ho inspirovala ke Stříbrnému větru, Měsíci nad řekou a několika básním.

Městský ostrov
Vznikl usazováním písku před velkou zátočinou řeky dříve než byl vybudován jez pod hradbami. Roku 1832 byly zřízeny říční lázně a hospoda, spojení s levým břehem bylo po dřevěné lávce. Stálá lávka s betonovými pilíři byla postavena roku 1929. Dnes je otevřena restaurace (jedná se o repliku původní stavby z roku 1890), k dispozici je minigolf a dětské hřiště.

Městská plovárna
Nalézá se na břehu řeky Otavy na Václavském předměstí, kde byla zřízena roku 1935 na vybraném zvláště slunném místě naproti bývalé vojenské plovárně.  Pro svůj půvab bývala zvána píseckým Barrandovem, tuto atmosféru si uchovala dodnes. Otevřeno v letním období dle počasí, koupání přímo v řece a v dětských bazénech.

Židovský hřbitov
Založen roku 1876, sloužil do roku 1942. V 70. letech 20. století byl devastován armádou, v 90. letech došlo k uvedení do pietního stavu, původní plocha byla zmenšena o polovinu. V roce 1937 zde byl pohřben básník Richard Weiner, odpočívá zde i pozdní láska Leoše Janáčka Kamila Stösslová. Klíč od hřbitova je možno si vypůjčit v Infocentru Písek.

Rozhledna Jarník
V Píseckých horách, na východním předvrcholu Jarníku (609 metrů nad mořem), nad nímž vychází slunce v den jarní rovnodennosti, byla v roce 1997 vystavěna rozhledna. Její celková výška je 57,40 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 34,60 m. K plošině vedou dvě schodiště se 182 schody pro výstup a sestup. Vstup je zdarma a na vlastní nebezpečí.

Zemský hřebčinec
Rozsáhlý areál byl postaven v roce 1902, jeho úkolem je zabezpečovat plemenné hřebce z domácího chovu i dovozem. Areál slouží od svého vzniku až do současnosti svému původnímu účelu, v r. 2012 byl vyhlášen národní kulturní památkou. V hřebčinci se několikrát do roka konají akce s přístupem veřejnosti, na objednávku je možno zajistit prohlídky pro skupiny návštěvníků, dále výuku jízdy na koni či vyjížďky kočárem.

Další podrobnosti o pamětihodnostech naleznete na www.icpisek.cz.

ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍ

Takzvaný král českých hradů je poprvé zmíněn v roce 1234 a byl vystavěn  Přemyslovci na vysokém ostrohu nad soutokem řek Otavy a Vltavy. Dnes je považován za nejvýznamnější dochovaný raně gotický královský hrad v českých zemích.  Nejstarší dochovanou stavbou v areálu hradu je věž Markomanka, ozdobená celou řadou kamenických značek. Za husitských válek prý byly v hradě ukryty české korunovační klenoty. Ve středověku patřil hrad rodu Švamberků, později ho získali Schwanzenberkové, kteří v něm provedli řadu romantických úprav.  Návštěvníkům se zde nabízí jedinečná možnost prohlídky areálu hradu. V letních měsících doplňuje program na hradě tradiční divadelní festival Zvíkovské divadelní léto.