OTAVSKÁ PLAVBA : ZAJÍMAVOSTI

Cesta: Titulní stránka > Zajímavosti

Zajímavosti

Sušice

Interiér elektrárny na Čeňkově Pile,
foto: M. Malina

ČEŇKOVA PILA

Soutokem Vydry a Křemelné zde vzniká řeka Otava.

Vodní elektrárna Vydra

Byla postavena v letech 1937–39 a využívala vodu z Vchynicko–tetovského plavebního kanálu, přiváděnou sem podzemní štolou přes akumulační nádrž a vyrovnávací komoru zvanou Vodní zámek.
V objektu je přístupná expozice ZČE (historie hydroenergetiky na Šumavě, model Vchynicko-tetovského plavebního kanálu a elektrárny Vydra, průhled do strojovny...), tel.: 376 599 237, vstup zdarma. 

Vodní elektrárna Čeňkova pila
Původně pila na vodní pohon vybudovaná Čeňkem Bubeníčkem na soutoku Vydry a Křemelné byla v roce 1912 přestavěna na vodní elektrárnu, která zásobovala elektrickou energií město Kašperské Hory. Původní soustrojí s Francisovou turbínou je dosud funkční. Elektrárna je národní technickou památkou.

Smrk Bedřicha Smetany
Nedaleko elektrárny Čeňkova pila rostou tři mohutné smrky. Jeden z nich zde při své návštěvě roku 1867 zasadil skladatel Bedřich Smetana.

Vchynicko–tetovský plavební kanál
Významná technická památka, dílo schwarzenberského inženýra Josefa Rosenauera. Byl vybudován v letech 1799–1800 pro přepravu dřeva z tehdy nepřístupných lesních revírů v údolí Modravy. Kanál je 14,4 km dlouhý 4,5 m široký. Výškový rozdíl je 190 m. K plavení byl využíván do roku 1952. Kanál se dochoval ve velmi dobrém stavu, s původním vyzděním, dlážděným dnem a klenutými kamennými můstky.

Naučná stezka Povydří
Divoký skalnatý kaňon Vydry bývá označován jako jedno z nejkrásnějších a nejromantičtějších údolí u nás.
Naučná stezka začíná v osadě Antýgl (bývalý královácký dvorec s rekonstruovaným souborem typických šumavských staveb) a končí na Čeňkově Pile. Obě místa jsou dostupná autem i autobusem. Naučná stezka je 7 km dlouhá a je opatřena informačními panely.

ANNÍN

Osada při řece Otavě pod vrchem Mouřencem.
Sklárna
Založena již v 18. století. Nejdříve se proslavila italským růžovým sklem, později barevným sklem zdobeným plastickými nálepy květin. Roku 1934 se zde poprvé v Čechách tavilo sklo pomocí elektrického proudu. Dnes brusírna skla s možností exkurze, tel.: 721 573 000(prohlídky: po-pa  9:00-11:00 a 11:30-14:00).

Mouřenec (617 m  n. m.)

Na vrcholu, v místech zaniklé osady, stojí jeden z nejstarších kostelů v kraji. Jedná se o pozdně románský kostel sv. Mořice z 1. poloviny 13. století, upravovaný ve 14. a 15. století, v 18. století byla přistavěna barokní kaple. Na hřbitově je kostnice z 18. století. V roce 1992 proběhla rekonstrukce celého areálu.

SUŠICE

Muzeum Šumavy, foto: J. Šperl

Muzeum Šumavy
Bylo založeno roku 1880 a bylo prvním muzeem v Jihozápadních Čechách.
Stálé expozice: minulost horního Pootaví, sušický cínový poklad, měšťanský interiér z poloviny 19. století, kapucínská knihovna, šumavské sklářství a sušické sirkařství. 
Součástí expozice je od listopadu 2004 také Sušický mechanický betlém - jeden z největších mechanických betlémů v ČR, který zachycuje starobylá tradiční řemesla v půvabné šumavské krajině, významné šumavské památky a lidovou architekturu.
Otevřeno: květen - říjen (út - ne)

Kostely
Kostel sv. Václava – gotický kostel z poloviny 14. století, barokně byl přestavěn po velkém požáru města v roce 1707 a pseudogotické prvky pocházejí z přestavby v letech 1884-85. Sochy na oltáři jsou z roku 1659, náhrobní kamenné desky v kostelní dlažbě pochází z doby po roce 1560 a náleží místním šlechticům a měšťanům.
Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter – byl založen z vůle císaře Ferdinanda III. roku 1654 pro posílení katolické víry. Ranně barokní stavba je bez jakékoliv architektonické výzdoby. Sluneční hodiny na jižní zdi kostela jsou z roku 1731.
Hřbitovní kostel Panny Marie – gotický kostel vystavěný v 1. polovině 14. století. V 15. století byla přistavěna Kabátovská kaple s hvězdovou klenbou. Vnitřní výzdoba kostela je z konce 16. století a barokní oltář z 18. století.

Významné architektonické památky na náměstí
Radnice (uprostřed náměstí) - dvoupatrová renesanční budova s 31 m vysokou pětipatrovou věží byla přestavěna po požáru roku 1707, z původní stavby se zachoval pouze kamenný renesanční portál vchodu, který je vestavěn do součastné stavby. V přízemí je zasazena kamenná deska, která až do roku 1856 byla v Klášterní bráně a její latinský nápis hlásá, že za panování krále Jana Lucemburského bylo roku 1322 město opevněno hradbami. Jedná se o jednu z nejstarších historických památek Sušice.
Kašna (uprostřed náměstí) - empírová kašna z poloviny 18. století. Nádrž kašny je čtvercová, an arozích a uprostřed boků jsou miotivy květů. Po kompletní rekonstrukci je od června 2005 opět funkční.

Bývalé gotické měšťanské domy
Voprchovský dům čp. 40 (dnes sídlo Muzea Šumavy) – základy domu pocházejí ze 14. století. Bývalé děkanství je dnes jednou z nejvzácnějších stavebních památek města a jedinečnou ukázkou gotického a renesančního stavitelství. I po renesační přestavbě zůstaly zachovány původní klenby, portál a štíty zadního traktu. Atypický renesanční štít získala budova v roce 1600 a je vysoký téměř jako vlastní stavba. 
Rozacínovský dům čp. 48 – průčelí bývalé lékárny je vyzdobeno renesačními sgrafity z roku 1600 a nad portálem fragmentem gotické výzdoby domu z počátku 16. století.
Krocínovský dům čp. 49 (známý hotel Fialka) – průčelí je zakončeno barokní balustrádovou atikou. 

Židovský hřbitov
Jeden z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. Nachází se mezi okružní komunikací a zbytky hradeb. Jedná se o poslední pozůstatek kdysi početné židovské komunity ve městě. Původně byl zřízen pod městským opevněním roku 1626 a rozšiřován v letech 1661, 1739, 1772 a 1810. V roce 1734 žilo ve městě 15 židovských rodin s 93 osobami, v roce 1860 již 300 osob. Přes kovovou mříž nainstalovanou v roce 1990 je možné vidět původní kamenné pomníky.

Vyhlídková místa
Svatobor (845 m n. m.)
Zalesněný vrch nad Sušicí je výraznou dominantou šumavského předhůří. Na vrcholu stojí 31,6 m vysoká rozhledna z roku 1934 a turistická chata z roku 1935 s možností občerstvení a ubytování. Celková výška rozhledny nad mořem činí 871 m (182 schodů) a je odtud krásný výhled na Šumavu. Přístup je možný pěšky (po červené turistické značce), na kole i autem.
www.svatobor.cz  

Kaple Anděla Strážce (552 m n. m.)
Kaple se nachází na vrchu Stráž. Ranně barokní kaple z let 1682-83 byla vystavěna na způsob poutnických kaplí kapucínským řádem. V roce 1735 byly přistavěny ambity a 4 nárožní kaple. V roce 1882 byla pseudorománsky přestavěna a současná podoba pochází z doby po přestavbě roku 1936. Je otevřena pouze při bohoslužbách konaných každý čtvrtek od června do srpna a o sušické pouti první neděli v září. Dnes je velmi oblíbeným vyhlídkovým místem, odkud je krásný výhled na celé město a okolí.

Žižkův vrch (618 m n. m.)
Na vrchu zaujme pozornost památník husitství – veliký kalich byl zde postaven roku 1924 na paměť pětistého výročí Žižkovi smrti. Hezký výhled na část Sušice.  

Horažďovice

HORAŽĎOVICE

Děkanský kostel svatých Petra a Pavla na náměstí tvoří pohledovou dominantu Horažďovic. Dnešnímu bazilikálnímu trojlodí předcházel starší kostel svatého Petra, písemně doložený k již roku 1251. Kostel svatých Petra a Pavla byl vysvěcen již před rokem 1322. Posléze prošel mnohými přestavbami, nejvýraznější stopy zanechala barokní úprava. Barokní oltář doplňuje hodnotná pozdně gotická plastika Madony. Hodnotná je i gotická křtitelnice ve tvaru kalicha.

Hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele se poprvé v písemných dokladech objevuje roku 1593. Jedná se o renesanční, barokně upravený, trojlodní kostel. Dřevěná hudební empora je zdobená renesančními malbami. Náhrobek z červeného mramoru připomíná Jakuba Hollara z Práchně, příbuzného významného grafika a rytce Václava Hollara.

Na prostranství před hřbitovem nalezneme Barokní sloup s plastikou svatého Josefa z roku 1708.

Náměstí zdobí barokní sloup s plastikou Neposkvrněného Početí Panny Marie z roku 1725 od sochaře Johanna Hoffmanna.

V místě dnešního klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie stávala gotická kaple svatého Archanděla Michaela, založena kolem roku 1330 měšťanem zvaným Mečíř. Zde nechal nejvyšší královský sudí Půta Švihovský z Rýzmberka před rokem 1504 vystavět pozdně gotický kostel svatého Archanděla Michaela s přilehlým františkánským konventem. Zde je umístěn jeho náhrobek z červeného mramoru, jenž je unikátní ukázkou pozdně gotické funerální plastiky. Mezi lety 1854 – 1948/9? sloužil areál jako mateřinec Kongregace Školských sester de Notre Dame spojený s dívčí školou a internátem. Po roce 1989 se Školské sestry do Horažďovic vrátily.

Na místě dnešního zámku postavili ve druhé polovině 13. století Bavorové ze Strakonic gotické panské sídlo upravené v průběhu 16. století na renesanční zámek. Dnešní podobu získal zámek na přelomu 17. a 18. století za Šternberků. V části areálu dnes sídlí městské muzeum, doplněné o městskou galerii, lapidárium, turistické informační centrum a expozici alpských minerálů. Součástí prohlídkového okruhu jsou reprezentační zámecké prostory, především velký sál s barokní freskovou výzdobou. V přízemí najdeme expozici národopisu s unikátní interaktivní dílnou, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet tradiční pošumavská řemesla. Najdeme zde expozici Prácheňských marionet se stálou divadelní loutko-hereckou scénou DS TYJÁTR Horažďovice.

Pomník Mistra Jana Husa na Husovo náměstí připomíná jeho upálení.B yl postaven v době první světové války v roce 1915 myšlenku, aby takový památník měly Horažďovice, vyslovil učitel Josef Drnek v místní jednotě Sokola, která vznikla v roce 1869. Na postavení Husova památníku však sami neměli dostatek peněz ani sil, a proto se obrátili na místní Okrašlovací spolek, který pečoval od svého založení v roce 1908 o dobrý vzhled města. Protože ale peněz nebylo mnoho a času bylo málo, rozhodlo se pro Husův památník v jednoduché podobě velkého kamene s pamětní deskou.

Morový sloup neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven na památku morových onemocnění. Roku 1725 uzavřela obec smlouvu se sochařem Johanesem Hoffmanem a sloup byl ještě téhož roku dokončen. Celek je prostá ale působivá ukázka barokní práce.

Zámecký pivovar nechal vystavět roku 1869 Ferdinand Kinský jako výraznou průmyslovou stavbu v tehdy módním historizujícím stylu. Dříve zde stával starší pivovar, vestavěný do hradebního příkopu založený 1570 Václavem Švihovským.

Historické jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Červená brána (Pražská), jedna z nejstarších staveb svého druhu v Čechách, byla postavena okolo roku 1279 (k tomuto datu máme písemně doložené hloubení příkopů). V pozdní gotice posílilo možnost její ochrany předbraní, a dnes již neexistující pětiboký barbakán.

Branka, zvaná „Kocour“ sloužila v minulosti jako fortna zajišťující bezpečný přístup k řece Otavě a městskému mlýnu. Jde o součást historického fortifikačního systému.

Jihovýchodní brána (Prachatická) byla patrně postavena po roce 1500 v rámci úprav městského opevnění. Jižně stávala ještě jedna brána zbořená v průběhu 19. století. Dům č. p. 82 sloužil v minulosti jako šatlava.

Židovskou komunitu připomíná židovský hřbitov na vrchu Loreta. V dnešní Prácheňské ulici se dochovalo několik přestavěných domů původního židovského ghetta. Židé jsou v Horažďovicích poprvé písemně zmíněni k roku 1618. Součástí ghetta bývala synagoga se starým židovským hřbitovem, která byla v roce 1980 zbourána.

Na místě barokní radnice byla v roce 1927 vystavěna modernistická budova Městského úřadu. Ze staré radniční budovy zůstal zachován kamenný znak města, umístěný dnes v interiéru objektu a kamenná deska instalovaná na průčelí. Součástí původní radnice býval též měšťanský pivovar.

Masné krámy existovaly snad již v 16. století, avšak v letech 1619 a 1689 byly poničeny požáry. Současná architektonická podoba pochází z 19. století. Na mapě stabilního katastru z roku 1837 jsou zobrazeny dvě souběžné řady krámků, do dnešních dnů se dochovala pouze jedna řada.

Kašna na náměstí nahradila ve druhé polovině 16. století původní dřevěnou nádrž na vodu, která vznikla souběžně se stavbou vodovodu, písemně doloženého k roku 1503. Během dalších staletí byla často upravována.

Ostrov je přírodně krajinářským parkem v anglickém stylu. Vyskytuje se zde řada vzácných rostlin a dřevin. Park po nedávné revitalizaci slouží jako klidové a rekreační místo. 

Loreta s vyhlídkou a mnoho dalších - „Stráž je vršek 42 m nad niveau Horažďovic“- tak praví Karel Němec ve své knize“ Dějiny města Horažďovic“. Dostanete se tam Plzeňskou ulicí do kopce, asi 0,5 km. Název Loreta získal vrch až roku 1659, kdy na něm vdova po hraběti Františku Matyáši Šternberkovi nechala vystavět kapli = Loretánská kaple. Roku 1787, za vlády Josefa II., došlo k uzavření Lorety. Roku 1830, po rozdělení pozemků Lorety, se kaple dostala do soukromého vlastnictví rodiny Svátků a změněna na hostinec

 

Strakonice

STŘELSKÉ HOŠTICE 

Název "Střelské" dostaly Hoštice po Bílé hoře, kdy se staly majetkem pánů ze Střely (viz dále).
Můžete zde vidět renesanční zámek, ve kterém bylo v roce 2006 otevřeno Muzeum řeky Otavy a voroplavby (květen-srpen, mimo sezonu je možno se objednat na tel.: 383 399 748) a klasicistní  kostel sv. Martina. V Kozlově (na pravém břehu řeky) je kaplička z roku 1806 a na hřbitově náhrobek malíře A. Moravce (*1899 - 1987).

Stálé expozice historie zámeckého objektu a voroplavby byly rozšířeny o exponáty mlynářství a rybářství.  V kempu se nachází vorová tabule ve skutečné velikosti.


Podrobnější informace o obci najdete na www.strelskehostice.cz

HORNÍ A DOLNÍ POŘÍČÍ

Obě osady byly původně rýžovnické, do roku 1908 se zde lovily říční perlorodky. V Kubešově mlýně v Horním Poříčí tvořil malíř Alois Moravec. Od roku 1929 zde bývala trampská osada, známá po celých Čechách pod názvem "Údolí větrů".
Pokud jedete po vodě, můžete pod Dolním Poříčím (Dolní Poříčí je částí obce Horní Poříčí) zajet vlevo do ústí Březového potoka, zakotvit a prohlédnout si uprostřed luk dobře viditelný Žižkův most - kamenný obloukovitý most na suchu pod Kněží horou. V Březovém potoce žil do roku 1930 rak říční.
Další zajímavosti jsou k dispozici na http://swb.cz/HorniPorici/

KATOVICE

Původně rýžovnická osada - rýžovalo se zde zlato z Otavy. Také zde se lovily říční perly.
Ve svahu Kněží (Katovické) hory přímo nad Žižkovým mostem můžete nahlédnout do bývalých grafitových dolů. Ke vstupu vás navedou zbytky ocelových lan. Dovnitř štol se však nedostanete, protože po neštěstí, které se tam stalo před několika lety, byly vstupy uzavřeny kovovou mříží.
Kněží hora - původně halštatské, později slovanské hradiště. Dnes je zde přírodní rezervace (od roku 1985). V obci se nachází původně románský kostel sv. Filipa a Jakuba, který svou 32 m vysokou věží tvoří dominantu obce. V prostoru mezi kostelem a obecním úřadem je umístěn pamětní kámen, který byl na toto místo převezen v roce 1972. Před tím se nacházel na úpatí Katovické hory, kde byl od 17. století. Je to deska z bílého vápence na kterém je těžko čitelný nápis švabachem. Lidem byl tento kámen dáván do souvislosti s pověstí o svatbě na zámku Střela, odkud si mladý rytíř odvážel svou krásnou nevěstu. Svatební kočár jel přes Katovickou horu a jeho cesta skončila tragicky. Tuto pověst zbásnil F. L. Čelakovský pod názvem Svatební den a zařadil ji do své sbírky Ohlas písní českých. Naproti pamětnímu kameni stojí pranýř ze 17. století. Je to kamenný hranolový sloup s deskovou hlavou. Stávaly u něho za trest při nedělní mši tzv. ženy povětrné. Více informací o obci Katovice získáte na www.katovice.cz

HRAD A ZÁMEK STŘELA

Hrad Střela byl založen ve 13. století pány Bavory ze Strakonic. Svou velikostí a významem konkuroval hradu strakonickému. První historicky známý držitel byl (v roce 1242) pan Martin ze Střely. Z pozdějších majitelů je třeba zmínit Jaroslava Lva z Rožmitálu, který byl hejtmanem prácheňského kraje a je pohřben v Blatné. Jeho sestra Johanka se jako manželka Jiříka z Poděbrad stala roku 1458 českou královnou. Obec Střela je dnes městskou částí města Strakonice.


STRAKONICE

Strakonický hrad je nejdominantnější památkou města. V roce 1995 byl prohlášen národní kulturní památkou. Dnes jsou v jeho historických prostorách umístěny sbírky a expozice Muzea středního Pootaví. Součástí prohlídky muzea je  výstup na gotickou věž zvanou Rumpál a po předchozí dohodě je možné absolvovat romantické  noční prohlídky s kulturním programem. Za zmínku rozhodně stojí  i prohlídka kapitulní síně (bývalé komendy řádu maltézských rytířů) a křížové chodby s raně gotickou cihlovou žebrovou klenbou a  cennými nástěnnými malbami ze 14. stol. a stálou výstavou gotických a barokních plastik.

Muzeum středního Pootaví
Zámek 1, 386 01  Strakonice, tel./fax: +420 380 422 608
e-mail: informace@​muzeum-st.cz, www.muzeum-st.cz

V centru města stojí za shlédnutí Budova bývalé radnice se sgrafitovou výzdobou ak. malíře Josefa Bosáčka podle návrhů Mikoláše Alše, Masné krámy s barokním štítem, secesní budova bývalé městské spořitelny, renesanční kostel sv. Markéty nebo barokní mariánský sloup na Palackého náměstí.

Po prohlídce města je možno podniknout procházku po skalnatém břehu Otavy Podskalím, kde byla obnovena Naučná stezka se čtrnácti zasteveními. Tříkilometrový okruh začíná u mostu Jana Palacha a končí u strakonického hradu. 
Dále můžete navštívit strakonický sportovní areál se zimním stadionem, letní plavecký areál s krytým a třemi otevřenými plaveckými bazény doplněnými o tobogán, minigolf a plážový volejbal. Ve městě jsou k dispozici také sportovní haly, fotbalová hřiště a tenisové kurty. O sportovištích ve Strakonicích se dozvíte na www.starz.cz  

SLANÍK

V obci Slaník se nachází několik památek kaple sv. Josefa na návsi, boží muka na rozcestí a u lípy. Slanická lípa je 157 let stará a je proto považována za památnou.
Nedaleko od obce na Pískovně můžete využít 5 ha vodní plochy pro celoroční rybolov. V místě je přístupné parkoviště.
Pro sportovní vyžití poslouží travnaté hřiště (vhodné na fotbal) nebo víceúčelové hřiště (zpevněná plocha ‑ nohejbal, volejbal). Obě hřiště lze využít po domluvě s obecním úřadem. K dispozici je také venkovní stůl na stolní tenis.

ŠTĚKEŇ

Ve Štěkni často pobýval spisovatel Šumavy Karel Klostermann, který se narodil 15.2.1848 v Haagu am Hausruck v Horním Rakousku, zemřel v roce 1923 na zámku ve Štěkni, a je pohřben v Plzni. Okolí Štěkně nabízí Klostermannovu stezku se sedmi zastaveními dlouhou 7,5 km a zámek s anglickým parkem.
Více informací o obci získáte na www.mesta.obce.cz/steken/  

SUDOMĚŘ 

Žižkův pomník u Sudoměře – 16 m vysoký monument na husitském bojišti, byl postavený podle návrhu akademického malíře E. Kodeta v roce 1925. Připomíná vítěznou bitvu Jana Žižky s malým vojskem, který se skládal ze 400 lidí (včetně žen a práčat), nad panskou jednotou (až 3.000 obrněných jezdců)  
Na návsi se nachází kaple Panny Marie Podsrpenské, za obcí při silnici směřující do Čejetic jsou boží muka sv. Jakuba a při silnici do Ražic kaplička z roku 1898. 

Písek

KESTŘANY

Na okraji této obce stojí ojedinělá skupina dvou unikátně zachovalých středověkých tvrzí. Původně zde stály tři tvrze. Horní tvrz je datována do 13. století. Dolní tvrz pochází z 15. století a koncem středověku byla přeměněna na pivovar. Třetí tvrz, o které je dnes jen velmi málo informací, byla v polovině 17. století pravděpodobně základem pro stavbu barokního zámku. V obci se nachází golfové hřiště Červený Ovčín. Na břehu řeky Otavy se každoročně první sobotu v srpnu konají soutěže v rýžování zlata.

PUTIM

Obec na řece Blanici nedaleko jejího soutoku s Otavou. Existence rýžovnické osady je doložena již v 10. století. Dominantou je kostel sv. Vavřince se zachovalou žebrovou klenbou. Na zdejším hřbitově se nachází pozoruhodná kostnice a dále hrob sedláka Jana Cimbury. Tato malebná obec se do podvědomí dostala také díky literární postavě dobrého vojáka Švejka, který do Putimi dvakrát došel při své anabázi hledaje cestu z Tábora do Českých Budějovic.

PÍSEK

Kamenný most
Raně gotický most zbudovaný v třetí čtvrtině 13. století zvíkovskou stavební hutí z žulových kvádrů. Sochařská výzdoba je barokní, vesměs z 18. století, dnes jsou na mostě osazeny kopie. Nejstarší dochovaný most v Čechách byl vyhlášen národní kulturní památkou. Po ničivé povodni v srpnu 2002 byl opraven z veřejné sbírky, jako poslední byla osazena socha anděla v květnu 2004.

Městská elektrárna
Původně Podskalský mlýn a vodárna, od roku 1888 je zde umístěno Křižíkovo zařízení k výrobě elektřiny. V roce 1901 bylo vodní kolo nahrazeno dvěma Francisovými turbínami. Takto elektrárna fungovala do roku 1986, po rekonstrukci byla zařízení uvedena znovu do provozu v roce 1994. Od roku 1997 je otevřena muzejní expozice.

Prácheňské muzeum
Založeno roku 1884, od roku 1902 umístěno v jediném dochovaném křídle původně královského hradu. Dokumentuje historii a přírodu Písecka a bývalého Prácheňského kraje. Díky svým službám a moderním expozicím získalo muzeum za rok 1996 ocenění Evropské muzeum roku. Otevřeno celoročně kromě pondělí a měsíců leden a únor.

Sladovna
Výstavní prostory Sladovny se nacházejí v historickém centru města Písek. Byly vybudovány rekonstrukcí průmyslového objektu z 19. století, který byl původně určen pro výrobu a skladování sladu. V objektu Sladovny se nachází stálá expozice "Po stopách ilustrace" a "Sladovnictví". Další stálá výstava představuje píseckého rodáka Radka Pilaře. Celoročně je připravován bohatý program - interaktivní výstavy zaměřené na dětské návštěvníky, výtvarné workshopy, besedy... Otevřeno celoročně denně kromě pondělí.

Děkanský kostel Narození Panny Marie
Nejvýznamnější sakrální stavba města byla vystavěna po založení Písku v raně gotickém slohu. V průběhu dalších staletí získal chrám renesanční přístavbu v severní lodi, na jižní straně pak barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. V závěru 19. století proběhla regotizace kostela. Významnou změnou oproti původnímu stavebnímu plánu bylo zvýšení jedné z věží, která je dnes se svými sedmi desítkami metrů symbolem města a rovněž je možné ji navštívit. Rezervace výstupu na věž na www.pisek.eu. V letní sezoně r. 2015 je kostel volně přístupný veřejnosti, stejně jako klášterní kostel Povýšení Sv. Kříže na Velkém náměstí a kostel sv. Václava na Václavském předměstí. 

Bývalý hotel Dvořáček
Podle návrhu Mikoláše Alše vytvořil Josef Bosáček na stavbě z r. 1899 mezi okny prvního a druhého patra pás jedenácti sgrafitových obrazů. Obrazy představují výjevy z historie Písku a Písecka. V hotelu sídlila v letech 1907 - 1934 proslulá Ševčíkova houslová kolonie. Jednalo se o mezinárodní školu houslových virtuosů. Hotel navštívili prezidenti T.G. Masaryk a E. Beneš. Dnes se v přízemí budovy nachází kavárna a restaurace.

Dům U Koulí
Kdysi součást jedné ze tří středověkých městských bran - Putimské. Při jejím zbourání v roce 1836 byly zasazeny do průčelí domu tam nalezené dělové koule, podle nichž dostal dům své jméno. Dům má bohatou kulturní historii - bydleli zde básník A. Heyduk, spisovatel J. Holeček a zejména básník F. Šrámek, jež v něm strávil své dětství a mládí. Léta zde prožitá ho inspirovala ke Stříbrnému větru, Měsíci nad řekou a několika básním.

Městský ostrov
Vznikl usazováním písku před velkou zátočinou řeky dříve než byl vybudován jez pod hradbami. Roku 1832 byly zřízeny říční lázně a hospoda, spojení s levým břehem bylo po dřevěné lávce. Stálá lávka s betonovými pilíři byla postavena roku 1929. Dnes je otevřena restaurace (jedná se o repliku původní stavby z roku 1890), k dispozici je minigolf a dětské hřiště.

Městská plovárna
Nalézá se na břehu řeky Otavy na Václavském předměstí, kde byla zřízena roku 1935 na vybraném zvláště slunném místě naproti bývalé vojenské plovárně.  Pro svůj půvab bývala zvána píseckým Barrandovem, tuto atmosféru si uchovala dodnes. Otevřeno v letním období dle počasí, koupání přímo v řece a v dětských bazénech. V místě se také nachází malé tábořiště.

Židovský hřbitov
Založen roku 1876, sloužil do roku 1942. V 70. letech 20. století byl devastován armádou, v 90. letech došlo k uvedení do pietního stavu, původní plocha byla zmenšena o polovinu. V roce 1937 zde byl pohřben básník Richard Weiner, odpočívá zde i pozdní láska Leoše Janáčka Kamila Stösslová. Klíč od hřbitova je možno si vypůjčit v Turistickém informačním centru Písek.

Rozhledna Jarník
V Píseckých horách, na východním předvrcholu Jarníku (609 metrů nad mořem), nad nímž vychází slunce v den jarní rovnodennosti, byla v roce 1997 vystavěna rozhledna. Její celková výška je 57,40 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 34,60 m. K plošině vedou dvě schodiště se 182 schody pro výstup a sestup. Vstup je zdarma a na vlastní nebezpečí.

Zemský hřebčinec
Rozsáhlý areál byl postaven v roce 1902, jeho úkolem je zabezpečovat plemenné hřebce z domácího chovu i dovozem. Areál slouží od svého vzniku až do současnosti svému původnímu účelu, v r. 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou. V hřebčinci se koná řada akcí přístupných široké veřejnosti, včetně pravidelných prohlídek (na objednávku je možno zajistit prohlídky pro skupiny v mimořádné termíny).

Další podrobnosti o pamětihodnostech naleznete na www.pisek.eu

ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍ

Takzvaný král českých hradů je poprvé zmíněn v roce 1234 a byl vystavěn  Přemyslovci na vysokém ostrohu nad soutokem řek Otavy a Vltavy. Dnes je považován za nejvýznamnější dochovaný raně gotický královský hrad v českých zemích.  Nejstarší dochovanou stavbou v areálu hradu je věž Markomanka, ozdobená celou řadou kamenických značek. Za husitských válek prý byly v hradě ukryty české korunovační klenoty. Ve středověku patřil hrad rodu Švamberků, později ho získali Schwanzenberkové, kteří v něm provedli řadu romantických úprav.  Návštěvníkům se zde nabízí jedinečná možnost prohlídky areálu hradu. V letních měsících doplňuje program na hradě tradiční divadelní festival Zvíkovské divadelní léto.