OTAVSKÁ PLAVBA : ZAJÍMAVOSTI

Horažďovice

HORAŽĎOVICE

Kostel sv. Petra a Pavla na náměstí - bazilikální trojlodní stavba vystavěna v letech 1260 – 1273 a roku 1316 částečně přestavěna. Původní věž byla roku 1836 nahrazena věží novou. Uvnitř můžeme obdivovat vzácnou gotickou křtitelnici v podobě kalicha a na oltáři pozdně gotickou Madonu z roku 1775. Podlaha chrámu je ze žulových desek místy promísených náhrobními kameny, pod kterými byli pohřbíváni významní měšťané.

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele byl postaven r roce 1598 při rozšiřování hřbitova. Náhrobní kameny dosvědčují, že se v něm pochovávalo. Bohatý hlavní oltář je z let 1708 a 1725. Hlavní pozornost zaujme jedinečná dřevěná kruchta, která je unikátním dokladem malířského umění těsně po 30leté válce z let 1650-1660.

Klášterní kostel Panny Marie patří mezi nejstarší stavby města. Doklad o založení kláštera je z roku 1330. Roku 1853 koupila klášter kongregace Školských sester. V roce 1862 byly budovy i kostel opraveny a sestry založili soukromou obecnou školu s německým vyučovacím jazykem (v r. 1904 ji rozšířily o školu měšťanskou s internátem).

Zámek stojí na místě původní gotické tvrze – tu zde založili Bavorové ze Strakonic ve 13. století (z původní tvrze e dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže). Dvouramenné schodiště po pravé straně nádvoří vede do reprezentačního sálu – zde se nachází nejcennější freska , pocházející z konce 17. století, zobrazující bitvu pod Vyšehradem roku 1420. Další část výzdoby tvoří šest obloukových fresek, zobrazujících města Tábor, Písek, České Budějovice, Horažďovice, Zahájí a Hlubokou – všechny vznikly po roce 1743. Jižní stranu nádvoří zámku uzavírá kaple s nástropní freskou Povýšení sv. Kříže z roku 1712. Na venkovní stěně kaple jsou umístěny sluneční hodiny. Projdeme-li branou pod hodinami, staneme na druhém nádvoří, zdobeném dvěma patry arkád  (v tomto prostoru se nachází Zámecká pizzerie s vynikající pravou italskou pizzou). 

Pomník Mistra Jana Husa na Husovo náměstí připomíná jeho upálení.B yl postaven v době první světové války v roce 1915 myšlenku, aby takový památník měly Horažďovice, vyslovil učitel Josef Drnek v místní jednotě Sokola, která vznikla v roce 1869. Na postavení Husova památníku však sami neměli dostatek peněz ani sil, a proto se obrátili na místní Okrašlovací spolek, který pečoval od svého založení v roce 1908 o dobrý vzhled města. Protože ale peněz nebylo mnoho a času bylo málo, rozhodlo se pro Husův památník v jednoduché podobě velkého kamene s pamětní deskou.

Morový sloup neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven na památku morových onemocnění. Roku 1725 uzavřela obec smlouvu se sochařem Johanesem Hoffmanem a sloup byl ještě téhož roku dokončen. Celek je prostá ale působivá ukázka barokní práce.

Městské muzeum v zámku bylo založeno v roce 1896. Velkou zásluhu o založení měl učitel Štěpán Karel Vydra. Muzeum bylo nejprve umístěno ve škole, několikrát se stěhovalo, až se dostalo do zámku. Horažďovické muzeum spravoval od roku 1919 učitel Karel Němec, který mu věnoval velkou péči, obohatil je o další exponáty, zajistil řádnou evidenci a dal do pořádku i archiv. Na muzeu byla v roce 1972 odhalena jeho pamětní deska. Každý rok se zde pravidelně od června do září konají prohlídky expozic. Již devátým rokem zde proběhne hudební festival Zámecké hudební léto a mnoho dalších výstav

Zbytky opevnění  a městské brány - z raně gotického opevnění se dochovala Červená či Pražská brána (severně od náměstí). Dvoupatrová věž s klenutým průjezdem  a vnějším předbraním, jedna z nejstarších u nás. A také spodní část Východní, Dolní či Prachatické brány. Dále se dochovaly části hradeb s baštami nad řekou pod zámkem a v Podbranské ulici výpadní branka ze 13. století

Zřícenina hradu Prácheň stojí na ostrohu nad Otavou už od 10. století. V této době, a dlouho poté byl sídlem správy prácheňského kraje. Starý hrad pocházející snad z 12. století je dne v ruinách. Zachoval se tu však kostelík na jihozápadním svahu hory, který byl založen ve 13. století. Na místě původního hradu Prácheň je dnes vyhlášena přírodní rezervace s přirozenými dubohabrovými lesními porosty.

Léčivý pramen u „ Svaté Anny“ - dojdete k němu po trase označené červenou turistickou značkou (2 km).

Ostrov je zajímavý kout přírody, obklopený řekou Otavou a mlýnským náhonem. Místo stvořené pro procházky. Nad Ostrovem se vypíná Prácheň. Ostrov vznikl po vyhloubení mlýnské stoky, což je možné datovat do dávných dob. Původně se zámecký park nazýval Luh  - byla to pastvina. Dnešní podobu Ostrova vypracoval zahradník Schwarz již v 19. stol. – udělal plán podle anglického vzoru. K. Haibl pakračoval v jeho plánech a Ostrov je do této podoby upravován dodnes.

Loreta s vyhlídkou a mnoho dalších - „Stráž je vršek 42 m nad niveau Horažďovic“- tak praví Karel Němec ve své knize“ Dějiny města Horažďovic“. Dostanete se tam Plzeňskou ulicí do kopce, asi 0,5 km. Název Loreta získal vrch až roku 1659, kdy na něm vdova po hraběti Františku Matyáši Šternberkovi nechala vystavět kapli = Loretánská kaple. Roku 1787, za vlády Josefa II., došlo k uzavření Lorety. Roku 1830, po rozdělení pozemků Lorety, se kaple dostala do soukromého vlastnictví rodiny Svátků a změněna na hostinec