OTAVSKÁ PLAVBA : DŮM U HRANATÉHO VÁLCE

Dům u hranatého válce

Až do požáru města Sušice roku 1707 stál na náměstí velký dům s třemi štíty, který se odedávna nazýval „domem U hranatého válce“, to podle hliněného válce o čtyřech hranách, který visel nad vraty.

Jednou, je tomu už hodně dávno, žil v tomto domě muž, který byl velmi rozmařilý a brzy prohýřil všechny svoje peníze. Protože byl zvyklý žít v přepychu a blahobytu, rozhodl se upsat čertu, aby měl opět peníze. Když se ho čert ptal na podmínky, řekl mu domácí pán: „Přijď si pro mě za čtyřicet let a pak mi ještě dáš jeden den a jednu noc na rozmyšlenou, jakou práci bych ti měl naposledy dát. Vykonáš-li ji, budu tvůj, jestli ne, jsem volný“.

Čert souhlasil a léta plynula. Pán žil nadále rozmařile, den stíhal den, rok stíhal rok, až jich napočítal čtyřicet. Tu se znovu zjevil čert a poručil, aby si pán do zítřka vymyslel pro něj nějakou práci. Tu teprve si hříšník uvědomil svoji velikou chybu a začal se úpěnlivě modlit k Bohu. Modlil se až do večera a pak i celou noc, až k ránu měl sen, kdy k němu promluvila nějaká postava: „Dej čertu kus hlíny, ať ti z ní udělá čtverhranný válec“. Pán se probudil s radostí, že pekelníka obelstí.

Po poledni se konečně čert objevil. Domácí vzal kus hlíny a podal ji čertu. V rozčilení si, ale místo čtverhranného válce, přál válec hranatý. Čert uválel z hlíny válec, pak mu udělal jakési čtyři hrany a již s chechotem domácího pána do pekla odnášel. Lidé pak našli jen díru ve stropě a na stole válec o čtyřech hranách. Díru pak zazdili a válec na památku neštěstí pověsili nad vrata. Od té doby se tam říká „U hranatého válce“.