OTAVSKÁ PLAVBA : PRO VODÁKY

Cesta: Titulní stránka > Pro vodáky

Pro vodáky

Kilometráž

Následující stručná kilometráž si neklade za cíl postihnout vše co nás na Otavě čeká. Je pouze orientační a základní a je aktualizována v míře dané skromným rozpočtem a nehonorovaným úsilím jednotlivců. Je soustředěna hlavně na možná nebezpečí a nepříjemnosti, kterým má napomoci předcházet a čelit. Aktuální situaci je vždy nutno posoudit na místě a zachovat se podle vlastních zkušeností, schopností, vybavení, platných zákonů a jiných právních norem a všech dalších okolností.

Čeňkova pila je místo, kde spojením Křemelné a Vydry Otava vzniká. Leží v 1. zóně NP Šumava a je i místem nástupu splutí nejvyššího a nejobtížnějšího úseku Otavy. Doba splouvání je omezena příslušnou vyhláškou NP.
Je vhodné nástupní místo pro celoroční splouvání Otavy. Končí zde 1. zóna NP.
Proslulá „žumpa“ bývala oblíbeným povyražením při jarních závodech na Otavě. V současnosti jde o chronické staveniště. Jeho sjíždění hraničí s hazardem s materiálem a zdravím, protože vývar jezu je zavezen několika náklaďáky ostrého lomového kamane, larsenové hráze mají různou délku traverz a (jak jinak) velmi nebezpečné ostré hrany. Přenáší se po pravém břehu a suchým korytem řeky na velkou vzdálenost (provoz MVE).
Stupínek u náhonu (asi 200 m za silničním mostem) je vlastně hrázka z místních oblých kamenů. Kohosi kdysi pravděpodobně napadlo, že je vhodné ji zpevnit zahrnutým ocelovým lanem. To dnes na mnoha místech trčí nad vodu i těsně pod hladinou a tvoří smyčky i ostré hroty zkorodovaných drátů. Nejnebezpečnější je tato překážka v sjížděných jazycích a to jak pro nafukovací plavidla (roztržení pláště) tak i pro lodě s větším zanořováním špičky (rodeovky playboaty). Pro plavce mohou smyčky lana znamenat i utonutí v jinak nehluboké vodě...
Kempů je zde více a jde o vhodný začátek turistického splouvání Otavy zkušenými vodáky – turisty.
Jez Dlouhá Ves je starý dřevěný jez, jehož stav odpovídá mnohaleté nepřetržité a nekončící opravě. Z dřevěného bednění trčí spojovací materiál, sjíždět lze jen někdy. Přenáší se vlevo i vpravo, v obou případech obtížně. Při přetahování lodí přes dřevěnou plochu za nízkých vodních stavů je nezbytné dbát na zvýšenou opatrnost. Klouže to.
Za nízkých vodních stavů jde sjíždět jazykem těsně u levobřežní navigace. Při větší vodě je v celé šíři velmi nebezpečný válec. Prohlédnout lze pohodlně z mostu, přenáší se po pravém břehu.
Zde bývá obvykle ukončováno splutí horního úseku Otavy. Na dohled je restaurace. Jez nelze sjíždět (za vyšší vody velmi nebezpečný válec, za malé vody suchý a vysoký). Přenáší se buď přes pravobřežní navigaci a prudkou stráň do většinou suchého koryta (oba břehy MVE) nebo přes hrázku povodňového přepadu do koryta Volšovky a jím do Otavy.
Panský jez je životu nebezpečný za vyšších vodních stavů. Důvodem je kolmá navigace na obou březích sahající do bezprostřední blízkosti jezu. Za běžné letní vody bývá suchý a dá se v podstatě kdekoliv (i když namáhavě) přetáhnout.
Při běžné vodě sjízdné vpodstatě bez nebezpečí, Za vysokých vodních stavů raději prohlédnout a sjízdnost posoudit.
Obvyklý začátek turistického splouvání Otavy. Vybaven je skromně. Stravování v Sušici.
Většinou je bez problémů sjízdný propustí nebo přes korunu u levého břehu. Za vyšších vodních stavů je vhodnější jez prohlédnout. Přenáší se po levém břehu.
Průměrně vybavený kemp v klidném prostředí. Součástí kempu je občerstvení s přístřeškem.
Průměrně vybavený kemp v klidném přírodním prostředí. Stravování a nákup v obci.
Za malého vodníh stavu jde sjíždět či koníčkovat u pravého břehu. Přenáší se rovněž vpravo. Vyhrazená propust bývala lahůdkovým cvičným terénem pro dětské vodácké tábory na přilehlém břehu Podrábského mlýna.
Kemp v přírodním prostředí se základním vybavením a někdy fungujícím kioskem. Další stravování nalezneme v obci.
Za malé vody bývá sjízdný propustí (skok) nebo vpravo či vlevo od ní přes korunu. Za vyšších vodních stavů je lépe jez prohlédnout. Přenáší se po pravém břehu.
Je součástí fotbalového hřiště a má omezenou kapacitu. Přímo na hřišti je občerstvení.
Za letního vodního stavu jde sjíždět šlajsnou (vysoký skok – riziko poškození lodě) nebo přes korunu v pravé i v levé části (raději prohlédnout). Za větší vody může být nebezpečný. Přenášet lze po levém i po pravém břehu. Na pravém břehu je možné po dohodě s pronajímatelem (Rosenauerův mlýn – muzeum mlynářství a využití vodní síly) tábořit.
Nejvhodnější prostor pro zahájení a ukončení plavby v Horažďovicích. Využívají ho i půjčovny.
Smrtelně nebezpečný jez zvláště za vysokých vodních stavů. Přenášení je možné pouze po vysoké a úzké pravobřežní navigaci v těsném sousedství plotů chatařů. Je nutné včas přistát – zvláště pro početné výpravy hrozí nebezpečí. Přesun malých dětí po nebezpečné navigaci je nutné provést za zvýšených bezpečnostních opatření. Jez nejde sjet ani koníčkovat.
Jez Jarov má vystavěné ukázkové přenášení se schůdky při pravém břehu, které není příliš využíváno. Častěji se jez koníčkuje těsně vedle propusti, vzácně je propustí nebo přes korunu sjízdný. Vždy však je vhodné jez prohlédnout.
Jez Svaté Pole za nízkých vodních stavů umožňuje sjíždění při levém břehu. Je však nutné dát pozor na zalití lodi (válec nebo vysoký kohout) a na nekompromisní vracák u levého břehu, který zvrhává a vše plovoucí zahání zpět pod jez. Při vyšších vodních stavech, zvláště po přelití schodu navigace se jez stává smrtelně nebezpečnou pastí. Přenášet lze po levém nebo i po pravém břehu. Je nutné dát pozor na včasné přistání zvláště při početných skupinách nezkušených vodáků (školní výlety a pod.).
Při nízké vodě se dá Kozlov sjet či skoníčkovat kdekoliv, kde kameny ve vývařišti a mělčiny pod ním umožní pokračovat v plavbě. Permanentně uzavřená propust sotvakdy umožní sjíždění. Přenést je vhodnější po levém břehu.
Kemp při pravém břehu skýtá skromné až základní vybavení včetně občerstvení. V místě je replika voru, z jakých se vázaly prameny splavované po Otavě do Vltavy. V místě je rovněž expozice muzea voroplavby. Sjíždění jezu nově osazenou propustí nelze doporučit, stejně jako pokus sjet přes korunu jezu. Ten by vyžadoval optimálně velkou vodu a zřejmě by hrozil nebezpečný vývar. Přenést lze po pravém břehu.
Za optimální vody experti mohou sjíždět propustí (skok). Ostatní buď skoníčkovat při levém břehu nebo po témže břehu přenést.
Jez Dolní poříčí svou konstrukcí a kameny ve vývařišti také není vodákům příliš nakloněn. Propust se dvěma skoky hrozí poškozením lodě i úrazem vodáka. Sjetí přes korunu je možné pouze za optimálního vodního stavu s nebezpečím zalití lodi a úrazem ve vývaru s lomovým kamenem. Přenášet je možné po levém břehu obtížně koníčkovat se dá podél levobřežní navigace. Málokdy pod jezem není nutné brodění až k mostu (MVE).
Také Katovický jez nám z vodáckých radovánek poskytne buď nebezpečné přetahování přes těleso jezu nebo obtížné a dlouhé přenášení častěji po pravém břehu. Přenést je možné i po břehu levém a v tomto případě se vodák ocitá přímo v katovickém kempu standardně vybaveném.
Strakonickou slalomovou trať tvoří lehká peřej osazená slalomovými brankami. Není obtížná a za běžné vody ani nebezpečná, přesto při tréninku na ní lze doporučit jak přilbu, tak plovací vestu. Obě pomůcky zvláště z důvodu ochrany před úrazem (ostré balvany).
Kemp na pravém břehu je standardně vybavený včetně možnosti stravování. V blízkosti je lávka pro pěší i cyklisty, na ostrově je další občerstvení, dětské hřiště atd.
Smrtelně nebezpečný jez se dvěma výškově nastavitelnými válcovými hradly. Nejde sjíždět ani koníčkovat, přenášení je dlouhé a obtížné jak po levém břehu, tak i po pravém. Na pravém břehu sousedí s jezem zadní trakt Strakonického hradu. Za následujícím silničním mostem zprava přitéká Volyňka.
Další smrtelně nebezpečný pohyblivý jez. Má dvě klapky a obvykle zrádně nízké převýšení hladin. Jeho hlavní nebezpečí spočívá v konstrukci odtoku vody. Vývar je právě tak hluboký, aby spodní voda dokonale pohltila kinetickou energii vody přitékající. Netvoří se tu obvyklý respekt vzbuzující válec, ale hluboká vana napěněné vody. Plavec či loď, kteří se zde ocitnou se najednou propadají ke dnu bez možnosti využít archimédova zákona (hustota vody je bublinkami snížena na minimum, výtlak přestává fungovat). Utonulí ve vývaru Křemelky prý nepatřili mezi vodáky, ale připlavali pod jez odspodu proti proudu. Jez Na Křemelce, je-li naplno sklopen, tvoří pouhou běžně sjízdnou vlnu a v tom spočívá jeho další nebezpečí. Kdo tudy jednou bez potíží projel (při sklopeném stavu), může při příští jízdě bez zastavení skončit v bublinkách (při zvednutých klapkách). Od roku 2014 je jez sjízdný po levém břehu Otavy po propusti, která slouží zároveň jako rybí přechod.
Jez Slaník je kuriózní svou původní oplechovanou vorovou propustí. Ta také, až na pár kamenů dole, bývá obvykle lehce sjízdná. Nicméně prohlídku je nezbytné doporučit. Koníčkovat propustí může být pro značný proud materiálu nebezpečné, přenáčí se po levém břehu. Pod jezem se někdy nouzově kempuje. Ve vsi je hospoda, ke které je blíž, z kotviště přímo v obci Slaník přibližně po kilometru jízdy.
Poslední otavský jez jehož šlajsna je využívána k tréninku sportovního vodáctví. Podle množství protékající vody dosahuje vlna pod šlajsnou obtížnosti WW I–III. Za určitého průtoku se chová jako playspot více či méně vhodný pro rodeové prvky. Sjíždění propusti otevřenými turistickými kanoemi lze doporučit jen velice zkušeným vodákům a po prohlídce. Koníčkuje se obtížně, avšak z důvodu umístění kiosku osvěžovny, při levém břehu. Přenáší se ze stejného důvodu ještě obtížněji přes lávku náhonu a navigaci po levém břehu. Na levém břehu je standardně vybavený hojně navštěvovaný kemp.
Po levém břehu jezu v Přeborovicích vede ukázková přenášecí stezka se zdvojenými schodišti. Končí bohužel v kamenném moři s loužičkami vody, kterým je nutné probrodit se k hlubší vodě odtoku náhonu. Obvyklý lomový kámen připomíná, nač má vodák mít boty. Sjíždět se jez nedá ani šlajsnou, ani přes těleso, snad někdy za vysokého vodního stavu, až by se Otesánek MVE nasytil, pak by ovšem jistě hrozil nebezpečím vývar plný ostrého kamení jak pod propustí, tak pod jezem. Koníčkovat nebo přetahovat se při letní vodě dá i vpravo nebo vlevo od propusti.
Skromný kemp v Čejeticích je kousek za silničním mostem na pravém břehu. Je tu však také country hostinec Na Králce, jak praví zamaskovaná cedule na břehu.
Vlevo na břehu jezu Pangl v Sudoměři je kiosek. Jez je možné jak vlevo, tak i vpravo přenést a většinou i skoníčkovat. Po prohlídce je možné i jeho sjetí za optimálního vodního stavu, který posoudíme prohlídkou. Propust je jednak zavřená a jednak i přemostěná provizorní lávkou, kterou by jistě nebylo radno podjíždět.
Nesjízdný vysoký jez Jirkal v Sudoměři se většinou (nízký vodní stav) přetahuje zavřenou šlajsnou nebo kolem ní přes korunu. Je-li voda vyšší, přenáší se obtížně po pravém břehu.
Ve vrcholu levé zatáčky nad Sudoměřskou peřejí (geologickým zlomem) je vhodné kotvicí místo pro kulturychtivé obdivovatele Žižkova monumentálního památníku v místě legendární Bitvy u Sudoměře (asi 2 km).
Málokdy sjízdný Zátavský jez se přenáší při pravém břehu. Prohlídkou posoudíme možnost přetažení nebo skoníčkování lodí přes těleso jezu. Propust je suchá a trvale uzavřená.
Standardně vybavený kemp s restaurací a dětským skotačištěm při ústí Blanice do Otavy.
Restaurace a vhodné dopravní místo pro naložení lodí je U Smetáka na pravém břehu. Na břehu levém přímo naproti je v areálu koupaliště velmi skromný kemp (místo pro několik stanů). Jinak je Písek bez možnosti táboření.
Po rekonstrukci v r. 2014 je jez bezpečně sjízdný v levé části moderní rybí propustí. Přímo nad jezem (vlevo) je výstupní místo, obvyklé stanoviště půjčoven pro nakládání lodí. Lze však také pokračovat dále do centra Písku a plavbu ukončit za nejstarším dochovaným mostem v ČR.
Kdo by chtěl Podskalský písecký jez přenášet, musí počítat s akrobatickým výkonem. Opatrně přistát u levého břehu u schůdků zde nastrčených „aby se neřeklo“. Jsou totiž až ve stráni a k jejich začátku je nutné přešplhat z lodi na téměř metrovou navigační zeď. Obdobně obtížný jen ještě o mnoho vyšší je návrat na vodu pod jezem. Přistát a přenést po pravém břehu je pro zástavbu vyloučeno! Jez je dvojí konstrukce. Levá část tělesa, ta mladší, je tvořena zaobleným téměř kolmým stupněm. Vzhledem ke konstrukci může případné sjíždění v této části jezu vodáka ohrozit na životě. Napravo od propusti (zahrazené, někdy s vysokým skokem sjízdné) je spád starší části jezu mírnější. Tam je také za nízkých letních stavů vody nejčastěji přetahován, koníčkován anebo s mírným šplouchnutím do lodi sjížděn. Prohlídka jezu ze břehu je možná při přistání na ostrově a delší obchůzkce po levém břehu (přenášení levé části), prohlídka pravé části možná není.
Poslední z Píseckých jezů je po větší část vodácké sezóny neprostupnou hrází. Elektrárna spolkne celou řeku, přes tři hradla jezu a klapku propusti jdou pouze průsaky. Sjíždění tohoto ocelového monumentu je vyloučeno předem. Přenášení znamená pouť s loděmi asi půl kilometru, navíc s překonáním rušné, semafory řízené, křižovatky a kolmé navigace s nevhodným schodištěm po levém břehu. Méně namáhavé bývá přetáhnout loď propustí, což vyžaduje velmi opatrný pohyb a manipulaci na kluzké hraně klapky. Raději tedy včas vystoupíme u kulatých schodů moderního levostranného nábřeží a propust si prohlédneme.
Na levém břehu v budově bývalé loděnice píseckých vodáků je výletní restaurace prima vybavená pro hrající si děti (dětské hřiště). Proto v Písku ten nebývalý zájem otců o venčení ratolestí při sobotních úklidech maminek... O tři stovky metrů níž je cvičná slalomová peřej. Pro nezkušené jezdce na otevřených lodích a za vyšších vodních stavů může znamenat nepříjemnou koupel. Přistání a prohlídka je vhodná na levém břehu, řeku od břehu pravého odděluje slepé rameno – za povodní doplňkové řečiště.
Heringův jez u Vrcovic či Vojníkova je možné prohlédnout z plynové lávky před ním. Vpravo je standardně vybavený kemp, nedaleko hostinec známý, podobně jako celá zdejší oblast, pod jménem Cajska. Heringův jez bývá po většinu sezóny nesjízdný (MVE). Když má tolik vody, že jde jezdit, půjde to zřejmě s nutnou dávkou opatrnosti přes korunu vlevo či napravo od trvale zahrazené propusti. Za sucha se dá přetahovat kdekoliv (opatrnost), za velké vody jej přenášíme po levém břehu.
Jez U Cajsů tvoří rozvalené ostatky tu a tam chataři doplněné o hrázku z břeven pro nadržení vody. Většinou se dá sjet některým z právě použitelných jazyků, za velké vody je lepší volbou vykonat prohlídku ze břehu. Přenášet bude vhodnější po levém břehu, ten chataři od křovin občas pročistí. Jez U Cajsů by měl být při plné Orlické přehradě pod vodou, což se od průšvihu při záplavách v srpnu 2002 málokdy koná.
Také jez Sulan je rozvalený a většinou jde sjíždět některým jazykem. Přenášet se dá vlevo i vpravo. Dáme-li si práci, objevíme na pravém břehu daleko od vody mezi křovím a kopřivami nově zbudovanou zeď navigace s ukázkovými (světe div se!) schody pro přenášení lodí...
Pohled z vodní hladiny na hrad Zvíkov při ústí Otavy do Vltavy jistě stojí za prožití. Většinu vodáků však odrazuje víc než patnáctikilometrové pádlování po nefalšované klidné jezerní hladině orlického vzdutí, stejně jako obtížná volba místa pro vlastní ukončení plavby a odvoz lodí.