OTAVSKÁ PLAVBA : ZAJÍMAVOSTI

Cesta: Titulní stránka > Zajímavosti

Zajímavosti

Horažďovice

HORAŽĎOVICE

Děkanský kostel svatých Petra a Pavla na náměstí tvoří pohledovou dominantu Horažďovic. Dnešnímu bazilikálnímu trojlodí předcházel starší kostel svatého Petra, písemně doložený k již roku 1251. Kostel svatých Petra a Pavla byl vysvěcen již před rokem 1322. Posléze prošel mnohými přestavbami, nejvýraznější stopy zanechala barokní úprava. Barokní oltář doplňuje hodnotná pozdně gotická plastika Madony. Hodnotná je i gotická křtitelnice ve tvaru kalicha.

Hřbitovní kostel svatého Jana Křtitele se poprvé v písemných dokladech objevuje roku 1593. Jedná se o renesanční, barokně upravený, trojlodní kostel. Dřevěná hudební empora je zdobená renesančními malbami. Náhrobek z červeného mramoru připomíná Jakuba Hollara z Práchně, příbuzného významného grafika a rytce Václava Hollara.

Na prostranství před hřbitovem nalezneme Barokní sloup s plastikou svatého Josefa z roku 1708.

Náměstí zdobí barokní sloup s plastikou Neposkvrněného Početí Panny Marie z roku 1725 od sochaře Johanna Hoffmanna.

V místě dnešního klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie stávala gotická kaple svatého Archanděla Michaela, založena kolem roku 1330 měšťanem zvaným Mečíř. Zde nechal nejvyšší královský sudí Půta Švihovský z Rýzmberka před rokem 1504 vystavět pozdně gotický kostel svatého Archanděla Michaela s přilehlým františkánským konventem. Zde je umístěn jeho náhrobek z červeného mramoru, jenž je unikátní ukázkou pozdně gotické funerální plastiky. Mezi lety 1854 – 1948/9? sloužil areál jako mateřinec Kongregace Školských sester de Notre Dame spojený s dívčí školou a internátem. Po roce 1989 se Školské sestry do Horažďovic vrátily.

Na místě dnešního zámku postavili ve druhé polovině 13. století Bavorové ze Strakonic gotické panské sídlo upravené v průběhu 16. století na renesanční zámek. Dnešní podobu získal zámek na přelomu 17. a 18. století za Šternberků. V části areálu dnes sídlí městské muzeum, doplněné o městskou galerii, lapidárium, turistické informační centrum a expozici alpských minerálů. Součástí prohlídkového okruhu jsou reprezentační zámecké prostory, především velký sál s barokní freskovou výzdobou. V přízemí najdeme expozici národopisu s unikátní interaktivní dílnou, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet tradiční pošumavská řemesla. Najdeme zde expozici Prácheňských marionet se stálou divadelní loutko-hereckou scénou DS TYJÁTR Horažďovice.

Pomník Mistra Jana Husa na Husovo náměstí připomíná jeho upálení.B yl postaven v době první světové války v roce 1915 myšlenku, aby takový památník měly Horažďovice, vyslovil učitel Josef Drnek v místní jednotě Sokola, která vznikla v roce 1869. Na postavení Husova památníku však sami neměli dostatek peněz ani sil, a proto se obrátili na místní Okrašlovací spolek, který pečoval od svého založení v roce 1908 o dobrý vzhled města. Protože ale peněz nebylo mnoho a času bylo málo, rozhodlo se pro Husův památník v jednoduché podobě velkého kamene s pamětní deskou.

Morový sloup neposkvrněného početí Panny Marie byl postaven na památku morových onemocnění. Roku 1725 uzavřela obec smlouvu se sochařem Johanesem Hoffmanem a sloup byl ještě téhož roku dokončen. Celek je prostá ale působivá ukázka barokní práce.

Zámecký pivovar nechal vystavět roku 1869 Ferdinand Kinský jako výraznou průmyslovou stavbu v tehdy módním historizujícím stylu. Dříve zde stával starší pivovar, vestavěný do hradebního příkopu založený 1570 Václavem Švihovským.

Historické jádro města bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Červená brána (Pražská), jedna z nejstarších staveb svého druhu v Čechách, byla postavena okolo roku 1279 (k tomuto datu máme písemně doložené hloubení příkopů). V pozdní gotice posílilo možnost její ochrany předbraní, a dnes již neexistující pětiboký barbakán.

Branka, zvaná „Kocour“ sloužila v minulosti jako fortna zajišťující bezpečný přístup k řece Otavě a městskému mlýnu. Jde o součást historického fortifikačního systému.

Jihovýchodní brána (Prachatická) byla patrně postavena po roce 1500 v rámci úprav městského opevnění. Jižně stávala ještě jedna brána zbořená v průběhu 19. století. Dům č. p. 82 sloužil v minulosti jako šatlava.

Židovskou komunitu připomíná židovský hřbitov na vrchu Loreta. V dnešní Prácheňské ulici se dochovalo několik přestavěných domů původního židovského ghetta. Židé jsou v Horažďovicích poprvé písemně zmíněni k roku 1618. Součástí ghetta bývala synagoga se starým židovským hřbitovem, která byla v roce 1980 zbourána.

Na místě barokní radnice byla v roce 1927 vystavěna modernistická budova Městského úřadu. Ze staré radniční budovy zůstal zachován kamenný znak města, umístěný dnes v interiéru objektu a kamenná deska instalovaná na průčelí. Součástí původní radnice býval též měšťanský pivovar.

Masné krámy existovaly snad již v 16. století, avšak v letech 1619 a 1689 byly poničeny požáry. Současná architektonická podoba pochází z 19. století. Na mapě stabilního katastru z roku 1837 jsou zobrazeny dvě souběžné řady krámků, do dnešních dnů se dochovala pouze jedna řada.

Kašna na náměstí nahradila ve druhé polovině 16. století původní dřevěnou nádrž na vodu, která vznikla souběžně se stavbou vodovodu, písemně doloženého k roku 1503. Během dalších staletí byla často upravována.

Ostrov je přírodně krajinářským parkem v anglickém stylu. Vyskytuje se zde řada vzácných rostlin a dřevin. Park po nedávné revitalizaci slouží jako klidové a rekreační místo. 

Loreta s vyhlídkou a mnoho dalších - „Stráž je vršek 42 m nad niveau Horažďovic“- tak praví Karel Němec ve své knize“ Dějiny města Horažďovic“. Dostanete se tam Plzeňskou ulicí do kopce, asi 0,5 km. Název Loreta získal vrch až roku 1659, kdy na něm vdova po hraběti Františku Matyáši Šternberkovi nechala vystavět kapli = Loretánská kaple. Roku 1787, za vlády Josefa II., došlo k uzavření Lorety. Roku 1830, po rozdělení pozemků Lorety, se kaple dostala do soukromého vlastnictví rodiny Svátků a změněna na hostinec